Vlastní "japonská" polévka…neboli něco o jídle :-)

Proč ty uvozovky v názvu pochopíte záhy, ale začneme od začátku :-)

Slíbila jsem kulinářský zážitek...aneb Koudelková a Střižík o víkendu v kuchyni :-) Ale nejdříve bych vám ráda něco pověděla o našem nakupování, protože nakupovat s Lukynem je zážitek! Byli jsme v Kasumi (jeden supermarket), kde jsme nakoupili jsme potřebné věci na polévku i na jídlo přes týden, zasekla jsem se tam snad u všeho. Lukyn hledal wasabi, asi tak 10 minut, nenašel :-( Příště :-) Všechno je to nový a hlavně nějakou tu dobu člověk přemýšlí, jestli si opravdu bere, to co si myslí, že chce. Měli tam, ale třeba takový vychytávky, jako umělohmotné hůlky Hello Kitty i s přídavnýma kroužkama, aby se děti naučili jíst hůlkami, nebo takové bochánky, kterým říkají Mochi (čti moči) (viz obrázek), zrovna ten na obrázku byl celkem takový ne moc dobrý. Ten vršek je ze zeleného čaje a ten vnitřek je takový neurčitý, není to ani moc sladké, připomíná mi to švestky smíchané s třešněmi a z toho marmeláda. No ale dalo se to sníst. Já to teda snědla....po nějaké chvíli...přeci to nevyhodím, ne? :-D

 Když jsme to všechno pokoupili, skočili jsme ještě do stojeňáku (trapas už při vstupu…upadl mi košík na zem! prostě Koudelková hromotluk, že?!) a tam jsme si koupili potřebné věci, jako štětku na záchod, obal na oblečení do pračky, bloček (všechno já) a nebo Lukyn sháněl mop a kbelík na vytírání. Je fakt, že to sháněl už od té doby, co jsme dojeli a byl z toho chudák takový špatný ;-) Kbelík nesehnal, tak si koupil aspoň takový malý lavůrek. Při cestě do Ninomiya Housu to okomentoval slovy: „Jsem spokojený, mop mám, lavor taky...ty jo, ale to se bude hodit i na zvracení!“ :-D z něj nemůžu! Dobře se tu bavím! :-D

Večer jsme pak konečně vařili tu polévku. Na vaření jsme byli domluveni na 6, takže jsem měla cca 2 hoďky na to, abych si uklidila a případně vyprala. Jenže jsem měla telefonát se sestřičkama a mamčou (všechno naráz), což byla sranda. Miluju, když se baví mezi sebou a já jen poslouchám :-) Jsem totiž potom doma s nima. No a mezitím Lukyn stihnul všechno to, co já ne. Je fakt šikovnej! Musím ho taky pochválit, protože tu vždycky píšu ty jeho příhody a bavím se tím, tak musím i říct, že je šikovnej ;-) Jsem ráda, že tu jsem s ním.

No ale tak zpět k polévce. Nejdřív Lukáš zkontroloval hasici přístroj, jestli je plně funkční (viz foto). Je fakt, že poprvé zjistil, že je to fakt hasičák a pustili jsme se do toho :-)

Dali vařit 800 ml vody a pak se slovy, že 2 porce budou asi málo, protože oni mají přeci menší porce, jsme si udělali dvojnásobné množství, tedy 4 porce. Fotky jsou malinko máznuté. Měla jsem blbě nastavený foťáček...tak se omlouvám... Takže jsme nakrájeli mrkev, cibuli, pórek a koupili jsme pár „klobásek“ (byli trošku ostřejší) a spolu s nudlema, což byla součást krabičky, to dali do vroucí vody. Nechali chvíli povařit (podle návodu, jestli jsme to dobře pochopili, tak 4 minuty). Poslední fází byl přídavek něčeho v sáčku, vypadlo to jako smíchaná hořčice s kečupem, ale spíš to bylo nějaké koření, nějaké dochucovadlo. Polévka vypadala vábně, voněla hezky a ještě líp chutnala. Bylo toho takový kotel, že jsme pozvali i Toma. No a musela jsem vařit jak jinak než s Komunálem ;-)

 

Cibule se nám trochu rozvařila, takže to byla taková japonská polévka líznutá francouzskou cibulačkou a tradičním trochu řidčím českým buřtgulášem, mnozí v tom kvůli nudlím můžou najít i boloňské špagety, ale to bychom už asi přeháněli :-D Věřte, že to bylo fakt vynikající! Dokonce jsme si všichni ještě jednou přidali. Večer jsme si dali pivko s nějakými krekry, chutnali jako osolené rýžové chleby, co prodávají i v ČR, a pokecali jsme. Tom mě osobně trochu vystrašil se zemětřesením, ale dal nám spoustu užitečných rad. Takže se celkem špatně spalo...:-D Podívejte se na sami na náš kulinářský počin :-D

 

Taky jsem včera prala…naštěstí pod asistencí Lukáše (už to naštudoval), takže jsme to nějak zvládli. Vypráno mám, tak teď už se jen uložit ke spátku a spát. Ale není to jednoduchý, nejen kvůli Tomově vyprávění o zemětřesení, ale i kvůli tomu, že mám moc měkkou matraci a kvůli časovému posunu a tak. Snad se to zlepší.

Celou sobotu pršelo a pršelo, ale pak konečně v neděli na chvíli vysvitlo sluníčko :-) A jak tak koukám, musím si vyčistit čočku!!! mám ju zaprasenou...i ty čuníku Koudelková!!! Vám přeju hezký den :-)